6. Vojenská zpravodajská spolupráce na platformě Malé dohody
Koordinovaná spolupráce a sdílení zpravodajských informací v rámci Malé dohody se datuje od roku 1921, kdy byly uzavřeny vzájemné spojenecké svazky mezi Československém, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a Rumunskem. Cíl informačního zájmu tohoto vojensko-politického uskupení měl koncentrický charakter. Směřoval proti Maďarsku, jež kvůli programovému územnímu revizionismu tvořilo bezpečnostní hrozbu pro všechny tři participující země. Vedlejší směr zpravodajského zájmu vedl do Rakouska, o něž se zajímalo primárně Československo a Jugoslávie.
Kooperace v oboru vojenských informací o Maďarsku tvořila segment mnohem rozsáhlejšího komplexu společně řešených aliančních záležitostí. Armádní zpravodajství v rámci Malé dohody mělo jednak preventivní charakter ve smyslu předcházení možným nenadálým maďarským násilným akcím, a jednak přípravný ráz, jenž se řídil potřebami předoperační přípravy pro tvorbu vzájemně synchronizovaných nástupových plánů. Úloha spojeneckého zpravodajství vzrostla v roce 1927, kdy z Maďarska odešla Mezispojenecká vojenská kontrolní komise, dohlížející na dodržování odzbrojovacích klauzulí Trianonské mírové smlouvy. Zpravodajské organizace participujících armád se v té době dohodly na výrazněji koordinované výzvědné činnosti proti Maďarsku. Konzultace z daného oboru armádních aktivit tvořily nedílnou součást pravidelně pořádaných mezištábních konferencí. Na trojstranné bázi se poslední uskutečnila v Praze na podzim 1937. Mnichov a následná Vídeňská arbitráž znehodnotily dřívější plodnou spolupráci. Celkově měl vojenský informační styk se spojenci v Malé dohodě trvale soustavný charakter napříč téměř celým meziválečným obdobím.